Dnes je to právě 200 let od narození génia hudby Richarda Wagnera.

Oslavme jeho dílo krátkou ukázkou – ano, opravdu bude krátká, slibuji. Pochopíte z ní, co to značí být hrdinným wagnerovským tenorem. Siegmund právě dováděl se Sieglindou a sděluje jí, kdo je, tedy její bratr. Krev Wälsungů dojde dalšího rozmnožení! Sestra a nevěsta v jednom, děti Wotanovy. Stačí vyprostit meč Notung vrostlý do staletého kmene! Je to mystické a extatické, ta energie by vydala za dva Temelíny! A nebojte se to pěkně zesílit!

Siegnumd heiss ich und Siegmund bin ich!

Užijte si to! Vivat Wagner!

Před několika týdny jsme spolu s posledními řádky Hlasatele opustili Wotanovu dceru Brunhildu hybernující na vysoké skále obklopené studeným ohněm. A ačkoliv do jejího procitnutí v opeře uplyne pouhý den, v reálu pak dobrých let dvacet, my, věrní čtenáři operního oběžníku, jsme si dopřáli pauzu hnedle tří týdnů. Jednak jsem byl vázán jistými publikačními závazky, které byly Brunhildě, Schwertleitě i Helmwige jistě šumák, nicméně chtěl jsem vám rovněž a především dopřát trochu toho oddychu po zatěžkávací poslechové zkoušce v podobě vydatné dávky těžkých not partitury Zlata Rýna a Valkýry. Již jste vše strávili? Pak nepochybně lačníte po dalším vyprávění o osudech hrdinů i zlosynů slavné wagnerovské tetralogie. Nabízím vám je s odkazem na blížící se 200. wagnerovské výročí právě nyní v novém vydání Hlasatele. Ho jo to ho! Celý příspěvek →

Také si říkáte, co že se to stalo s naším drahým pravidelným občasníkem, který v nás v předfestivalovém údobí rozdmýchával esteticko-emoční žízeň po libých tónech a krásných hlasech? Kde jen mešká? Kdo v našich duších rozvibruje struny očekávání, které by se v následném plném souzvuku rozezněly v onen výjimečný večer na litomyšlském nádvoří, když ne Hlasatel?

Ano, se zpožděním, přátelé, k vám nyní přicházím s vydáním operního Hlasatele, avšak v šíři a mohutnosti evropského veletoku. První díl letošního ročníku bych rád zasvětil připomínce dvoustého výročí narození velikána operní mytologie Richarda Wagnera. Jsem ještě zcela vnořen do prožitků z provedení několika jeho oper, které jsem v poslední době vyslechl, že zkrátka musím proniknout na vaše obrazovky a do vašich domovů, abych vás vybídl k obrácení pozornosti k břehům Rýna! Celý příspěvek →

Jeden se ani nestačí divit, jak kolem nás čas rychle pílí! Opět se před námi rozprostírá bohatý svět zpěvohry, který pravidelně poznáváme při litomyšlských večerech.

Letošní rok je ve znamení několika výročí, která se nám však – div divoucí – v programu festivalu promítají jen částečně. Písmena V a W mohou nést různé významy, vždy se však jedná o znamení s absolutním významem, ba mnohdy téměř fatálním. Od světového koncernu, přes velikána s bílou hřívou, historika starších dějin toho času dlícího na Trutnovsku, pochopitelně až po svět hudební. V roce 2013 si připomínáme kulaté výročí dvou set let okamžiku, kdy Lipsko polekal temný pláč – připomínající vytí smečky psů – ohlašující narození titána germánské novomytologie Ríši Koláře, a současně vzpomínáme dvou set let od chvíle, kdy se ve slunném Bussetu rozlehl líbivě melodický vzlykot malého velikána Pepíka Zeleného. Kolik podobností, kolik rozdílů! Celý příspěvek →

Kdo z vás snad lkal nad tím, že do sezóny operních prožitků dosud zbývá mnoho úplňků, může nyní potěšit svou mysl! Pravda, zatímco do obvyklých zpěvoherních radovánek vskutku zůstávají celé měsíce, vaši staří dobří známí Wolfi a Chrudie se rozhodli přetavit své tvůrčí síly a ukout pro vás (a pro sebe) operní hostinu přímo na míru! Celý příspěvek →

Jen si spolu se mnou povězte ta slova: Smetana, Litomyšl, hudba a vůně červnových květů lip v zámeckém parku! To jsou vodítka vymezující naši mentální mapu kulturněhistorického prostoru, kde jsme doma! Také se tak těšíte, až nám na vršku u obce Tržek z dálky zasvítí ztepilé věže litomyšlské a bude nás v zeleni příměstských luk vítat bělostné krajkoví vysokých zámeckých štítů s renesančně optimistickými sgrafity? Až mineme názvem milý hotel Dalibor, který nám připomene rekovné jméno z titulu jedné z nejdražších zpěvoher? A co teprve, až se naše radost doširoka rozkročí po volných terasách klášterních zahrad, kde si podává ruce paměť středověkých řeholníků uchovaná ve vznešené zdi štíhlé lodi gotického chrámu s post-barokně obrozeneckým duchem litomyšlských měšťanů dob filosofské historie doplněné současným zoubkovským přitakáním výzvě ke stálé tvorbě a činění, která zkrátka z kouzla místa stále prýští! Pak budeme doma! V naší Litomyšli!

Celý příspěvek →

Drazí souputníci!

Dnešního dne se počíná odpočítávat poslední měsíc dělící nás od chvíle, kdy zasedneme v litomyšlském hledišti a budeme přihlížet nesmrtelnému příběhu smrtelných sevillských hrdinů bez hrdinské vizáže a postavení. Lidsky pravděpodobný, na operu až příliš reálný děj bez záměny dětí, identit, obživlých kamenných komturů, ohnivých draků, labutích princů – to je tedy obzvlášť pikantní, Votanových studených ohňů, královen nocí a zajatých etiopských králů naslouchajících v úkrytu a současně před zraky tisíců diváků šepotu své dcery slyšitelnému ve vysokém pianissimu až posledních řad. Věřím, že budete strženi pravdivostí příběhu planoucího vášněmi, které nezkrotí žádný společenský řád. To vše tlumočené nesmrtelnými melodiemi.
Celý příspěvek →

Milí čekanci operních prožitků,

po období jisté přestávky se vám opět hlásí váš oblíbený občasník. Příležitostí k naplnění jeho obsahu bylo jistě dostatek, povinnosti mi ale nedovolovaly rozsévat zprávy s obvyklým zápalem.

Co zvolit za aktualitu těchto dnů?

Osmdesátiny Karajanovy Brunnhildy Naděždy Kniplové, ženy bohatýrského hlasu a rázných činů? Ale o té jsme již psali loni, vzpomenete-li. Výroky typu: „Uhněte, vy idioti, jede emeritní sólistka Vídeňské státní opery“ vám jistě utkvěly v paměti. Inu, Brunnhilda, jež zažehne Valhalu, se jen tak něčeho nelekne. I ve svém výročním rozhovoru se staví k řadě kolegů vyloženě negativně, stojí si za odmítnutím ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera, což před rokem zdůvodnila nechutí přijímat milodary. Svůj slovní arzenál ještě o něco posunula čerstvým sdělením učiněným v této souvislosti. Prý měla Thálii získat daleko dříve, neboť už ji ve srovnání s ní mají úplné „pěvecké potrary“. Celý příspěvek →