Drazí přátelé zpěvohry, naši milí operní družiníci!

Ani se nechce věřit, že již uplynulo osm měsíců od okamžiku, kdy se pod údery Kalinova krumpáče rozletěly kachle pece ve světnici u Malinů a náš oblíbený barytonista, loňský jubilant, s poněkud othellovsky umouněným obličejem prohlédl skrz zvířený prach a saze a spatřil, poznal a k sobě připustil svou dávnou lásku Rózu. Tóny povedeného představení Tajemství jistě mnohého z nás ve vzpomínce dlouho provázely či ještě lépe – provázejí doposud.

Je však nejvyšší čas učinit další krok v poznávání hudebních děl a opět si zajistit místo v našem templu múz, na druhém nádvoří litomyšlského zámku, s nímž máme spojeny tak silné zážitky. Nebudu vás dlouho napínat. Právě na dohled míst, kde stála kolébka malého a později velkého Mistra Smetany, našeho národního emancipátora, právě v roce završeného století obnovené státní samostatnosti, jejž by jistě i On sám považoval za onu exkluzivní příležitost, pro jakou vymínil provozování svého tableau z mytologického úsvitu českých dějin, právě v ideální návaznosti na dvě předchozí provedení jeho děl z počátku a závěru tvorby, ano – právě nyní je dramaturgicky bezchybně zařazena žánrově svébytná Libuše.

Vyzývám proto každého roduvěrného člena naší operní družiny, aby se bez váhání zapsal právě k termínu 4. července 2018 a zajistil si místo v hledišti při provedení výjimečného díla, které se na scény vrací jen zřídka! Tímto důmyslným načasováním představení si současně připomeneme podíl amerických krajanů na opětovném rozkvětu české lípy ve slunci, jež již nesvítí toliko „na Rakousko blažené“.

Vydejme se společně hluboko proti proudu času, za mlhu pramenného hiátu, do světa polí, palisád, posvátných hájů, dřevěných model zapomenutých bůžků a bohů, do žírných krajů pod Řípem, k Otavě křivé, zlatonosné, a Radbuze chladné, ke tvrdému Vyšehradu, k mohylám v divoké lesní krajině, mezi zlaté stadické klasy a do stínu „posvátné naší lípy“!

Ptejme se Kristiana a Kosmy po původní tváři naší pramáti Libuše! Povolejme ke slovu archeology a antropology! Obraťme pohled k nedaleké Hořiněvsi a Dvoru Králové i půlnoční Zelené Hoře a znovu prozkoumejme Hanku a Lindu! Listujme dílem Dušana Třeštíka a srovnávejme archetypální modely starých kultur! Jedině v tomto multidisciplinárním pojetí obvyklého přípravného semináře tkví naděje na objevení klíče k rozluštění věrné podoby dějinné předlohy, smyslu jejího zpracování a zamýšleného účinku díla, jemuž není ve světové operní literatuře rovno!

Kde leží Dobroslavský Chlumec? Kde je ujec? Proč zve Chrudoše k hrobu otcovu? Co mu vniká do prsou? Co zapříčinil Černoboh? Kde je volných větrů let? Koho opět sváže svornosti milá páska? Kam míří pestrý lidu proud? Jak dlouho na Vyšehradě trvá „uvážení přemnohé“? Odkud pochází vlk a liška lstivá, nepocházejí-li z ušlechtilého jelena? Na jakou produkci je zaměřena zemědělská výroba ve Stadicích?

Již nyní kypíme otázkami, tak jako početné generace před námi. Nahlédněme pod povrch, vydejme se ke kořenům, dopřejme si nevšední zážitek a oslavme rok 2018 s Libuší!